Kuličkové pero
si nechal v roce 1938 patentovat maďarský novinář László Bíró. Se svým bratrem vymyslel nový druh psací potřeby, který vycházel z kuličkového ložiska, které umožňovalo psaní tahů všemi směry, a ruka přitom nemusela být u psaní odlehčena. Kulička se při doteku s papírem začne otáčet a tím umožňuje odebírání náplně ze zásobníku a přenášení na papír. Kulička ve značkových náplních je zpravidla vyrobena z karbidu wolframu.
Kuličková pera jsou kombinací pohodlí a dlouhé životnosti. Velmi hustý inkoust vychází z náplně přes kuličku v hrotu. Rychle zasychá a nedělá šmouhy. Hodí se pro každodenní intenzivní psaní. Psaní kuličkovým perem je velmi nenáročné, hrot bývá velmi odolný, proto nevadí, pokud pisatel při psaní více tlačí. Existují také “gelové” náplně, které se svými vlastnostmi podobají keramickému peru a zvyšují tak komfort při psaní kuličkovým perem.
